Stephanie Mach: ohlédnutí za MČR belgických ovčáků v canicrossu 2024

26. 10. 2024

Vrchol podzimní sezóny byl tu! Závod, na který jsem se těšila nejvíc od uběhlého MS. Věděla jsem, že jsme oba v top formě a máme co předvést. Stačilo to jenom prodat. Ale jak už to tak bývá, tak jsou bohužel situace, které neovlivníme, a v tomto případě to potkalo nás.

Po závodě O-SEE v Německu mě následující den čekala prohlídka na ortopedii s kotníkem (otok přes noc vůbec nezmizel a já cítila každý krok). Po RTG a verdiktu lékaře – klidový režim a min. 3 týdny bez běhu – jsem si říkala „to snad ne“, přeci nezahodím všechny ty tréninky jen kvůli kotníku. Navštívila jsem proto ještě fyzioterapeuta, který mi dal zelenou, pokud otok splaskne do 2 dnů, zmizí bolest a pokud poběžím s ortézou. Místo pár posledních tréninků, kdy jsem měla udržet nohy v pohybu, jsem jen ležela a odpočívala, abych dala kotníku šanci. Ve středu jsem byla na krátkém klusu, dala si běžeckou abecedu a kotník byl ok – takže super, v sobotu běžíme!

Nicméně co jsem už vážně nečekala, bylo to, že ze čtvrtka na pátek v noci chytnu střevní chřipku. Někdo nahoře měl smysl pro humor… Bylo tedy opravdu na zvážení, jestli v sobotu vůbec běžet, nebo raději ne. Za 1 den jsem zhubla 1,5 kg a byla zcela vyčerpaná. Řekla jsem si, že se rozhodnu tedy až v sobotu ráno, jestli s Antem poběžíme, či nikoliv. V sobotu ráno se mé běhání na záchod trochu uklidnilo a já si řekla, že do toho tedy jdeme. Holt mé ego zvítězilo a šla jsem do toho, což byla nakonec velká chyba.

Odstartovali jsme a já po 500 m věděla, že celý běh bude jen jedno velké trápení. Nemohla jsem dýchat, nohy byly těžké a nemohla jsem je roztočit. Strašně mě to mrzelo, protože Ante předvedl neskutečný výkon. Ani jsem mu nemusela dávat povely do zatáček – on přesně věděl, kudy má běžet. Běžel jako parní lokomotiva v plné síle a byla to jen jeho zásluha, že jsem do cíle vůbec doběhla. Bohužel na nás zbylo až 8. místo, což byl nejhorší výsledek za celou naši CC kariéru, a tak hrozně zklamaná se už nikdy nechci cítit. Mrzelo mě to hlavně vůči psu, protože Ante měl na první 3 příčky a 8. místo si nezasloužil. Poučení pro mne tedy zní: „Už nikdy neběžet nemocná!“ Antemu a týmu z Farm Fresh se za náš letošní výkon na MČR velmi omlouvám.

Každopádně beru to jako zkušenost, kterou jsem si musela projít, abych příště věděla, že takhle ne. Znám naše časy, které běháme, a znám náš potenciál. Takže se v tuto chvíli těším na příští sezónu, kterou věřím, že prodáme. :)

Víc o Stephanie a Antaiosovi na stránce Stephanie Mach.