Stephanie Mach: ohlédnutí za podzimními závody 2024

6. 10. 2024: Canicross Panda Plus

Náš první „tréninkový“ závod letošní podzimní sezóny, který jsme si chtěli hlavně užít. Trasa měřila 4 km a měla převýšení 60 m, takže se nejednalo o úplnou rovinku. První 2 km byly do neustálého mírného kopce, následně byla rovinka na horizontu a pak se běželo zase z mírného kopce dolů do cíle.

Bohužel mi pár dnů před závodem nebylo úplně dobře, takže po fyzické stránce jsem nebyla v plné 100% síle. Ale Ante mi vždy při běhu hodně pomáhá a samozřejmě mě ani tentokrát nezklamal. Z jeho strany byl start – cíl opět na plné natažené šňůře. Do kopce mne celou dobu nádherně táhl, všechny zatáčky prolétl jako vítr bez jediné chyby, předbíhání na pána. 4km trasu se nám povedlo zaběhnout za 14:07 minut, což nakonec stačilo na krásné druhé místo. Po doběhu si Ante užil bednu a super svačinu v podobě Farm Fresh konzervy! Děkujeme. :)

20. 10. 2024: O-SEE Canicross

Druhý závod letošní sezóny, který nebyl úplně v plánu, ale protože bylo nádherné počasí, tak jsem se rozhodla zaběhnout si týden před MČR německý O-SEE Canicross. O-SEE je jinak organizace, která pořádá především trailové běhy pro lidi, a v tomto termínu měla i krátký vložený canicrossový závod v délce 3 km a 6 km. Protože MČR měří 3,1 km, tak byl výběr délky trasy jasný – 3 km. Převýšení v tomto závodě už bylo větší než to, co jsme letos dosud běželi, ale i přesto mě 100m převýšení od startu v tomto závodě neodradilo. Navíc byl tento závod umístěný v národním parku, takže příroda kolem byla nádherná. V zázemí nechyběl ani větší potok, kde se Ante mohl schladit jak před, tak i po závodě, což často chybí.

Závod jsme rozbíhali úplně jako první, takže nebylo žádné předbíhání. Anteho práce v tahu byla naprosto bezchybná a celý 1km kopec se 100m stoupáním nahoru vycválal, aniž by vůbec uvažoval přejít do klusu. Následný seběh dolů jsme si už uvolněně užili. Jen já jsem si v závěru, posledních 600 m před cílem, nechala brknout nohu o pařez nebo velký šutr, takže následný pád byl hodně tvrdý a nepříjemný. Naštěstí jsem to zvládla nějak znovu rozběhat i přes velkou bolest kotníku. Antemu se tímto omlouvám, že jsme si závěrečný sprint moc neužili. Ale i přes tento nepříjemný zážitek jsme ukořistili skvělé 1. místo!

Musím zde ještě zmínit, že měl závod jinak moc pěknou atmosféru, vše probíhalo tak nějak v klidu a ve velké pohodě a určitě to nebyl náš poslední trailový závod. ;)

Víc o Stephanie a Antaiosovi na stránce Stephanie Mach.