top of page

BLOG FARM FRESH

Stephanie Mach: ohlédnutí za MS FMBB Bovolone - 2024

„MS FMBB je pro nás, majitele belgických ovčáků, velikou událostí a celý závodní týden je v této komunitě považován za sportovní svátek. Pořadatelé tohoto mistrovství se snaží závody každý rok pořádat v jiném státě. Do závodů se zapojuje celé město, takže se o závodech ví a i lidé z daného státu se na tuto událost sjíždí z různých krajů. Letošní ročník konaný 26. - 27. 4. 2024 probíhal v Bovolone v Itáii.

MS FMBB je taková psí olympiáda, na kterou se sjíždí ty nejlepší závodní týmy v daném roce z celého světa a závodí se hned v několika různých disciplínách (IGP, mondioring, agillity, obedience, canicross, bikejöring, pasení, záchranařina, …). S Antíkem jsme již jednou na MS FMBB startovali, bylo to v roce 2022 v Řecku a z trati v horách jsme si vybojovali 1. místo a titul Mistři světa. Byla to pro nás obrovská zkušenost a veliká radost! Ve stejném roce jsem pak otěhotněla, takže jsme v roce 2023 nemohli startovat, ale o to více jsem se těšila na náš letošní společný comeback.“


Závodní trasa na FMBB:

„Na FMBB je trasa vždy sestavena ze dvou etap. První etapa bývá dlouhá kolem 5 km, která má prověřit vyrtvalost dvojice. Další den se běží 2. etapa, která je mimořádně sprintová, měří pouhé 2 km a cílem je prověřit samozřejmě výbušnost a sílu. Časy za oba dva dny se sčítají dohromady a celkově nejrychlejší čas pak vyhrává


V Itálii celou trasu pořadatelé situovali do městského parku, které vedlo kolem vody. Trasu namotali tak, že se zde vystřídali snad všechny povrchy, obsahovala jak ostré zatáčky, tak i dlouhé rovinky, ale také se běželo kolem spoustu zvěře - v parku byly ohrady s daňky, pávy, kačenami apod. Celkově jsem se při procházení trati moc těšila na následující závodní den. Cítila jsem, že nám s Antíkem sedne.“




26. 4.: První závodní den

„Starty pořadatel protlačil od 7 hodin ráno, což bylo perfektní, protože jsme se tak vyhnuli vyšším teplotám, což pejskům nevyhovuje. Samozřejmě jsem byla před startem pekelně nervózní, ale zároveň jsem se těšila. Ante se od rána taky moc těšil na závodní den.

Anteho jsem řádně zavodnila, před závodem vychodila a zahřála. Já jsem se pak šla ještě rychle vyklusat a dala jsem si rozcvičku a běžeckou abecedu, abych si připravila nohy na výkon. Před startem napětí stoupalo a už jsem se těšila až vyběhneme a až ze mě nervozita opadne.

3, 2, 1, START… Konečně jsme vyběhli a já se už jenom soustředila, abych točila nohama. Po prvních 2 km jsem zjistila, že běžíme tempem 3:10 min/km a trochu jsem znejistila, abych toto tempo vydržela až do konce. Takže jsem se rozhodla trochu zpomalit a běžet spíš na jistotu. Ante se na 100% soustředil a krásně táhl po celou dobu. Podařilo se nám předběhnout několik běžců před námi. Zbýval poslední 1 km a já cítila, jak nohy pálí a Ante už toho začal mít taky dost. Nicméně jsem se ho snažila povzbudit a na závěr ještě přidat. Posledních 500m před cílem - dlouhá rovinka - a je to tu! Poslední povzbuzení Anteho, který ještě přidal své poslední síly do tahu, já taky se snažila ještě roztočit nohy do cílového sprintu a konečně jsme se dostali za cílovou čáru.

S výkonem a průměrným časem 3:21 min/km jsem byla spokojená, ačkoliv jsem tušila, že jsem ze sebe mohla vymáčknout víc. Trasa měřila nakonec 4.5 km, kterou jsme zvládli za 15:19,37 minut a Ante jako jeden z mála psů doběhl na nataženém vodítku. Chvíli se čekalo na výsledky a pak jsem zjistila, že jsme po první etapě ukořistili 2. místo! Konečně jsem si mohla oddechnout a ten největší stres ze mě konečně opadl.

Řekla jsem si, že se pokusím druhé místo hlavně udržet. Odpoledne jsme si s Antíkem ještě prošli krátkou trasu na druhou etapu a pak už jsme jenom regenerovali do druhého závodního dne.“


Foto: archiv Stephanie Mach


„Ante se na 100% soustředil a krásně táhl po celou dobu.“



27. 4.: Druhý závodní den

„Druhý den jsem byla o chlup méně nervózní. Už jsem věděla na čem jsme a co se týče sprintů, tak tam jsem nám hodně věřila. Startovalo se už nyní podle pořadí z předchozího dne, takže už nehrozilo žádné předbíhání, ale spíše stíhací jízda.

3, 2, 1, START… Vybíháme a já hned točím nohy na plné obrátky, Ante na max. Na 2 km jsem se nebála vydat se ze všeho a mohla jsem si dovolit sprintovat celou trasu. V průběhu běhu nebyl čas dívat se na hodinky, jenom se soustředit a stále na maximum točit nohy. Vbíháme do cílové rovinky a já ještě Anteho povzbudila, aby do posledních metrů dal všechno. Dokázali jsme v závěru zrychlit a opět dobíháme do cíle jako jedni z mála v plném tahu. Hned v cíli jsem se svalila na zem vyčerpáním, ale měla jsem zároveň i obrovskou radost. Takovou radost, že jsem brečela dojetím z naší souhry.

Cítila jsem se jako vítěz a ačkoliv nám zůstalo 2. místo, tak si ho cením jako zlata. 2 km jsme zaběhli v čase 5:59,92 minut v tempu 3:00 min/km a na první místo jsme ztráceli pouhé 4s. Z druhé etapy vůbec ničeho nelituji.

Vím, že jsme se ze sebe vymáčkli to nejlepší a naše cesta k tomuto výkonu byla opravdu vydřená. Cítím obrovskou vděčnost a pokoru k Antemu, který stále ukazuje, jaký je to pan pes už několikátou sezónu.“


Foto: archiv Stephanie Mach


„Děkujeme celému týmu Farm Fresh - díky vám má Ante kvalitní stravu, která mu dodává potřebnou energii a sílu do každého běhu a moc se těšíme na novou sezónu s vámi a na MS FMBB se těšíme v příštím roce do Portugalska!“


 













Comentarios


Samolepka Farm Fresh Rudolf Desenský
bottom of page